Mluvící kůň

Folk Team

1:BG#ylo to jednou takhle zjC#ara, nCdimuda si lehla do peřBmin
a jD#7á pil asi pG#átej džin, přBmišel na kus řeči TrD#istan TzG#araD#7.
2:Chtěl vidět, jak si tady žiju a proč jsem v jednom kuse sám,
že džin do sebe jenom liju, sám se sebou si povídám.
R:Řek' jsem: vG#íte, je to tFměžká věc, v ničem nC#eznám pravou mC#dimíru,
nG#eznaboh, co nemá vFmíru, ptC#ák, co nechce pD#olstrovanou klG#ec.
R:Mí kámoši si staví vily a pročítají vkladní knížky,
mně jenom moje písně zbyly, v nich nabírám dech i výšky
*:JsG#7ou chvíle, kdy tC#maj7icho vřeští jD#7ak telefonní cG#entrálaG#7,
hlava v C#maj7ocelových klD#7eštích praská ve švech bCezmála,
  Bm G A74 A7 D D7
já chtěl bych si s někým povídat třeba o tom, že kytky voní
nebo žC#e už přišel listopad Ca jablek je míň nežli vlFmoni.Bm   D# 
3:Tristan pozorně mi naslouchá a usmívá se pro sebe,
potom zašeptal mi do ucha: já něco měl bych pro tebe.
4:Pak jen tiše třikrát zahvízdal a, než jsem stačil vydechnout,
kaštanovej kůň přede mnou stál, řek', že chce mě vyslechnout.
R:Od té chvíle už nejsem sám, mám mluvícího koně,
já nádherně s ním si povídám a jsem celej blázen do něj.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:44:41.13+00:00
Výsledky hledání: